Normy a certifikace

Norma EN ISO 374-5 specifikuje požadavky a zkušební metody pro ochranné rukavice určené k ochraně uživatele před mikroorganismy (plísně a baktérie, případně také viry).

Pronikání plísní a baktérií (testy podle normy EN374-2): Zkušební metoda, kterou se ověřuje těsnost rukavic vůči pronikání vody a vzduchu.

Pronikání virů (testy metodou B podle normy ISO 16604): Proces určující odolnost vůči pronikání patogenů přenášených krví.

- zkušební metoda využívající bakteriofágy Phi-X174.

Rukavice bude v závislosti na typu nést následující piktogram:

Příklady použití:

Určující je oblast využití, protože v závislosti na případu musí mít rukavice kombinaci určitých vlastností, aby splňovala stanovené požadavky na ochranu. Proto je vždy velmi důležité se v návodu k použití informovat o určených oblastech použití a výsledcích laboratorních testů. Přesto se však doporučuje předem ověřit vhodnost rukavic k určitému účelu provedením zkoušky, protože podmínky na pracovišti se mohou od laboratorních podmínek lišit, například teplotou, mírou oděru nebo stupněm degradace materiálu. EN388 ISO 23 388 OCHRANA PROTI.

Norma ISO 18889 specifikuje požadavky na ochranné rukavice pro pracovníky manipulující s pesticidy a pro pracovníky zajišťující další zpracování.

Rukavice třídy G1 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko relativně nízké. Tyto rukavice nejsou vhodné pro použití s pesticidy koncentrovaného složení, ani v případě mechanického rizika. Rukavice třídy G1 jsou nejčastěji jednorázové.

Rukavice třídy G2 jsou vhodné v případě, kdy je potenciální riziko vyšší. Jsou vhodné pro použití se zředěnými pesticidy a koncentrovanými pesticidy. Rukavice třídy G2 také splňují minimální požadavky na mechanickou pevnost, a proto jsou vhodné pro činnosti, které vyžadují rukavice s minimální mechanickou pevností.

Rukavice třídy GR chrání pouze dlaň ruky a jsou určeny pro pracovníky, kteří po aplikaci pesticidů přicházejí do styku se suchými nebo částečně suchými zbytky pesticidů na povrchu rostliny nebo pracovníky zajišťující další zpracování.

Norma EN16350 stanoví další požadavky na ochranné rukavice, které jsou používány v prostředí, které zahrnuje nebo může zahrnovat hořlavé nebo výbušné zóny.

Další elektrostatické vlastnosti lze definovat pomocí EN1149-1 (odpor stanovený podél povrchu materiálu) nebo EN1149-3 (útlum náboje), ale nejsou dostatečné k posouzení ochranných rukavic rozptylujících elektrostatický náboj.

Norma EN ISO 10819 stanovuje výkonnostní požadavky na tlumení vibrací pomocí rukavic, které také musí splňovat požadavky na tloušťku a rovnoměrnost antivibračního materiálu. Je třeba poznamenat, že tento typ rukavic může spíše snížit než vyloučit zdravotní rizika spojená s vibracemi přenášenými do rukou.

Faktor přenosu vibrací ve frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 25 do 200 Hz musí být maximálně 0,90. Faktor měřený na frekvenčních pásmech třetiny oktávy od 200 do 1250 Hz, musí být maximálně 0,60.